Mnoho z nás si již zvyklo odevzdávat nepotřebné oblečení, které již nevyužijeme, ale které by stále mohlo kvalitně posloužit, do sběrných kontejnerů na textil. Oblečení do kontejnerů odevzdáváme s vírou toho, že přispíváme k udržitelnosti a pomáháme tam, kde je potřeba. Bohužel se v poslední době však ukazuje, že osud těchto odložených kousků může být mnohem složitější, než jsme si mysleli.
Výrazná většina oblečení, které končí ve sběrných kontejnerech, čelí různým osudům. Nejvíce znepokojující jsou případy, kdy jsou textilie využívány neeticky a ve finále tedy nadělají více škody než užitku. Některé firmy například vybírají oblečení ze sběrných kontejnerů, aby je opětovně prodaly na trhu. Tato praxe nejenže podkopává snahu o udržitelnost, ale také představuje etické dilema, zejména pokud bylo oblečení původně určeno pro charitativní účely.
Oblečení ze sběrných kontejnerů na textil často putuje do různých částí světa, včetně afrických zemí, kde je často nelegálně dováženo jako druh sekundárního zboží. Bohužel, namísto toho, aby bylo recyklováno nebo znovu použito, často končí na obrovských skládkách, kde způsobuje značné environmentální, ale také sociální problémy. Navíc některé firmy, které zboží do Afriky posílají, čerpají různé formy podpory od veřejných institucí, jako jsou daňové úlevy nebo dotace. Tím však přispívají k udržování tohoto problematického cyklu.
Pro změnu dané problematiky je nezbytná transparentnost v celém dodavatelském řetězci. Spotřebitelé by měli mít možnost sledovat původ a osud oblečení. Značky, které se zavazují k udržitelnosti a etice a nevyužívají greenwashingu, by měly být odměňovány a povzbuzovány ke svému přístupu. Právě totiž spotřebitelé mají v tomto boji s likvidací oblečení klíčovou roli. Nákupem od firem, které jsou ohleduplné k planetě již u své výroby a využívají udržitelné metody, mohou výrazně ovlivnit průmyslové normy. Zvýšené povědomí o nekalé likvidaci oblečení, jako je pálení nebo zakopávání oblečení může vést k tlaku na firmy, aby přijaly odpovědnější postupy.
Důležité je také zaměřit se na poskytování "druhé šance" pro oděvy. Jedná se například o jejich opravu, přešívání, recyklaci či upcycling, což je proces přeměny starých, nepoužívaných nebo zbytečných materiálů nebo předmětů na nové produkty s vyšší hodnotou než původní. Na rozdíl od recyklace, při níž jsou materiály rozebrány a použity znovu ve stejném nebo podobném produktu, při upcyclingu se tyto materiály přetvářejí a zpracovávají tak, aby vytvářely nové, unikátní a esteticky atraktivní kousky. Výrobci se zaměřují na kreativní využití zdrojů a minimalizaci odpadu..Podpora těchto projektů může přispět k vytváření udržitelnějšího cyklu módy a dlouhodobějšímu využití jednotlivého produktu v šatníku.
Je také nutno zmínit, že firmy, které se zabývají a zpracovávají oblečení z kontejnerů apelují na dárce, aby do nich nevhazovali zničené a znečištěné oblečení. Mnoho lidí si totiž plete kontejnery na textil s odpadkovými koši a vhazují do kontejnerů i takové produkty, které jsou již nadále pro účely charity nepoužitelné. Obecně platí pravidlo „Pokud bys na sebe tento kousek už sám neoblékl, neposílej jej dál.“ Tříděním oblečení může totiž docházet k přetěžování zaměstnanců, kteří by měli práci investovat spíše do jiných aktivit, které napomáhají dobré vizi projektů. Pokud nevíte, co můžete do kontejneru vhodit, naleznete instrukce přímo na něm. Obecně platí, že se nevybírá spodní prádlo, znečištěné, roztrhané a znehodnocené oblečení.
Boj za udržitelnost a etiku ve světě módy vyžaduje komplexní přístup a spolupráci mezi prodejci a spotřebiteli. Článek však nemá sloužit jako demotivace pro vybírání textilního oblečení, ba naopak. Je na čase, abychom si položili otázku, jak můžeme přispět k udržitelnější budoucnosti módního průmyslu a zajistit, aby naše oděvy nejen zdobily nás a naše šatníky, ale i respektovaly hodnoty udržitelnosti a etiky.